Když se současná generace Hondy Civic před nějakými pěti lety objevila na trhu, vzbudil její design doslova poprask. Vždyť to je auto, které se ocitlo v nabídce malých rodinných hatchbacků stejně jako veleusedlý Volkswagen Golf, Toyota Corolla, Opel Astra a dalších.
Auto vypadalo jako z jiné planety a dlužno přiznat, že na tomhle čas a ani drobná modernizace vzhledu zase tak moc nezměnily. A to se již brzy má představit nástupce.
Design ovšem byl v tomto případě dost nadřazen praktičnosti. A tak při postupném seznamování se s vozem vyplynuly najevo některé skutečnosti, které soužití s Civicem trošku ztrpčovaly. Výhled dozadu je zkrátka špatný, na čemž má samozřejmě vliv jednak zadní sklo rozdělené spojlerem a jednak širokananánské zadní sloupky karosérie.
Nepotřebujeme startovat tlačítkem
Při dešti zjistíte, že stěrače jsou příliš malé. Velká plocha čelního skla zůstává při dešti nesetřená. na poněkud chaotické rozmístění ovládacích prvků na složitě členěné palubní desce se dá časem docela dobře zvyknou, ale to, že Honda trvá na tom, že se auto startuje tlačítkem u levých dveří a motor vypíná klíčkem na sloupku volantu, kroutíme hlavou dodnes.
Technické parametry:
- Rozměry (d,š,v) v mm: 4255, 1765,1460
- Výkon motoru: 140 koní
- Max. rychlost: 205 km/hod
- Spotřeba: 6,7 l/100km
- Zavazadlový prostor: 415 l
- Cena: 489 000 Kč
Honda Civic, kterou jsme týden testovali, nesla poněkud dlouhé a hodně slibné označení 1,8 Sport GT Edition. Což o to, sportovně opravdu vypadá, zvláště pokud je takto červeně nalakovaná. Potvrdí to ale při jízdě?
Před faceliftem měla Honda Civic hodně, ale hodně tvrdý podvozek. To se nyní zlepšilo, nicméně do plavnosti a přitom jistoty na špatných silnicích má stále daleko. Pokud ale máte před sebou kvalitní okresku, s autem se dá zažít hodně příjemného.
Zážitek z jízdy jen na kvalitním povrchu
Brzdy fungují skvěle, také práce s řadicí pákou, která se pohyuje ve zvláštní půlkruhové plastové manžetě, je přirozeně příjemná. Řízení je v podstatě přesné a motor má na svůj objem a na velikost auta, se kterým pohybuje, velmi dobré parametry. O tom hovoří například hodnoty zrychlení z nuly na stovku pod devět sekund a naopak spotřeba ve městě, která nepřesahovala osm litrů.
Posádce vpředu se velmi dobře sedí. Sedačky, i když na to na první pohled úplně nevypadají, slušně podrží tělo v zatáčce a dají se dobře nastavovat. Použité plastové materiály na palubní desce, středovém panelu i jinde nejsou špatné, i když úplná špička to není.
Vzadu už není pro větší postavy tolik místa. Kolena si sice neodřete, zato temeno hlavy nejspíše ano. To je pochopitelně dáno svažující se linií střechy. Velikost zavazadlového prostoru je dostačující, i když je poměrně mělký. Pod podlahou jsou však ještě prostory pro drobnosti a také rezervní kolo.
