Ve své době budilo toto auto skoro tak velkou pozornost až úžas, jako později slavný Citroën DS 19. Tento aerodynamický vůz se světu představil v roce 1937, tedy před 75 lety. Navazoval na předcházející kopřivnický automobil stejné koncepce - typ 77. Dva prototypy Tatry 87 sice vznikly už o rok dříve a sériová výroba začala až v roce 1938, přesto je možno rok 1937 brát jako oficiální rok zrodu této automobilové legendy.

Dodnes je Tatra 87 zejména pro své tvary a celkovou koncepci konstrukce obdivována na nejrůznějších veteránských přehlídkách a soutěžích. V mezinárodním měřítku jde určitě o nejvyhledávanější veteránský vůz celé československé automobilové historie.

Jejím duchovním otcem je Hans Ledwinka, rakouský rodák a dlouholetý zaměstnanec Nesselsdorfer Wagenbau-Fabrik-Gesselschaft, kde se dokonce podílel už v roce 1897  na výrobě prvního československého automobilu typ Präsident.   

Předchůdcem byla těžší a pomalejší Tatra 77Foto: Aktuálně.cz

Před dvěma roky se v anketě listu New York Times stala Tatra 87 veteránským automobilem roku v USA. Je také ve sbírce mnoha prestižních automobilových muzeí i soukromých osobností, například moderátora Jay Lena.

Němci ji měli v oblibě

Tímto autem ale jezdil i egyptský král Faruk, spisovatel John Steinbeck, závodnice Eliška Junková, letecký konstruktér Ernst Heinkel a generál Erwin Rommel.

Největší ohlas však měla Tatra 87 v letech 1947-50, kdy s ní cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund podnikla výpravy do jižní Ameriky a Afriky. 

Technickým základem byl vzduchem chlazený motor (ale umístěný vzadu) a centrální nosná rouraFoto: Aktuálně.cz

Osobní automobily Tatra se mohly v Kopřivnici vyrábět i po okupaci Československa nacisty. Ovšem brzy vyšlo najevo, že si silnou a rychlou Tatru oblíbili důstojníci Wehrmachtu a řada jich při haváriích nalezla smrt. Na vině ale nebyl vůz, nýbrž obvykle alkohol a přecenění řidičských schopností. Tatra 87 byla totiž schopna vyvinout rychlost až 160 kilometrů v hodině, což byla v té době rychlost na sériově vyráběný vůz dosti značná. Proto byla výroba Tatry 87 tehdy zastavena a mohla pokračovat až po válce. V mezidobí mohla kopřivnická automobilka produkovat pouze náklaďáky.

Do roku 1950 se jich vyrobilo přes tři tisíce.

Předchůdcem byla Tatra 77

Důvodem rychlosti "aerotatry" byla nízká hmotnost a skvělý součinitel aerodynamického odporu. Vývoj karosérie této tatry i jejího předchůdce (modelu 77) probíhal v aerodynamickém tunelu, kde se jinak připravovala letadla. Motor byl uložen vzadu, pod žebrovitou kapotou, z jejíhož středu vybíhá velká stabilizační ploutev.

Interiér byl dobře zpracovánFoto: Aktuálně.cz

Proto k dosažení těchto rychlostí stačil i poměrně slabý osmiválcový třílitrový motor o výkonu 75 koní. Teprve v posledním roce výroby se do vozu dostal motor pro budoucí "šestsetrojku", který měl 95 koňských sil. S ním pak auto jelo i  přes 170 kilometrů v hodině.

Přitom zákazníci si pochvalovali i nízkou spotřebu. Ta se u tohoto automobilu pohybovala kolem 12 litrů na sto kilometrů, zatímco vozy konkurence spotřebovávaly během stejně dlouhé jízdy běžně 20 litrů benzínu. 

Na skvělou aerodynamiku upozorňovala i doborá reklamaFoto: Tatra

Po válce byla také modernizována karosérie, původně vyčnívající světlomety byly zapuštěny do kapoty. Pak už se k ní ale běžní občané těžko dostávali, byla přednostně určena pro potřeby vládních orgánů. A tak v ní bylo možné spatřit například Antonína Zápotockého i samotného Klementa Gottwalda.

Výbava automobilu byla poměrně bohatá a odpovídala zařazení do luxusnější třídy. Například skla byla bezpečnostní, sedadla umožňovala lůžkovou úpravu a dodávalo se i autorádio.