Autoškoly zpřísní: Povinně na dálnici a vyzkoušet smyk

Radek Pecák Radek Pecák
3. 3. 2012 7:08
Dnes je propadnutí u zkoušek výjimkou. Nový zákon to má změnit
Foto: Radek Pecák

Praha - Získání řidičského průkazu v autoškole má být těžší než dosud. Stát totiž chystá zásadní změnu v náplni závěrečných zkoušek.

"Je to absolutně nezbytné, úroveň autoškolství je u nás v současné době děsivá," přichází s kritikou do vlastních řad Václav Kříž z Unie autoškol, který se na přípravě zákona podílí.

"Bohužel se mi zdá, že není politická vůle něco se současným stavem udělat," dodává.

Přestože ministerstvo dopravy tvrdí, že jeho cílem je připravit zákon tak, aby začal platit od prvního ledna roku 2014, podle Kříže je reálnější začátek roku 2015.

Menší počet zájemců zhoršuje kvalitu

"Autoškoly mají v současné době kvůli slabším populačním ročníků méně zájemců, tudíž se většina snaží nalákat klienty nižší cenou. Na tu se samozřejmě mohou dostat jen tehdy, pokud něco ošidí. Tak trochu mám hrůzu z toho, že se takoví nedostatečně vyškolení řidiči dostanou do provozu," říká Jiří Patera, odborník na bezpečnost silničního provozu a provozovatel mostecké školy smyku.

Roční odklad změn by byl podle Patery zklamáním.

Autoři věcného návrhu se rozhodli maximálně zjednodušit systém kontroly autoškol.

"V současné době je v Česku registrováno přibližně 2500 autoškol, z toho je funkčních kolem 1500. Pro srovnání - v roce 1989 zde bylo jen 72 autoškol a Česko bylo ve světovém měřítku pokládáno za absolutní špičku. Nyní nikdo není schopen zkontrolovat, zda výuku dělají podle osnov," vysvětluje Kříž.

Propadnutí u zkoušek je výjimkou

Autoři chystaného zákona chtějí docílit stavu, že řidičský průkaz obdrží jen ten, kdo opravdu umí řídit. A to nejen v místě, kde to zná a kde před jízdou se zkušebním komisařem trénoval, ale i na dálnici, v hustém městském provozu, ale třeba i při zvládání krizových situací na polygonu.

"Víte, třeba ve Finsku trvá autoškola celý rok, aby se nestalo, že si žák udělá papíry v létě a pak v zimě bude nebezpečný sobě i jiným. Do takového extrému u nás nepůjdeme, ale chceme docílit, že v důsledku si žáci budou vybírat ty autoškoly, které je na zkoušku náležitě připraví," dodává Kříž. Ty už by na druhou stranu nemusely mít taxativně stanovený počet hodin, které žák musí absolvovat.

Zkrátka, když to někomu půjde, bude moci jít ke zkoušce už třeba po deseti hodinách jízd.

S tím souvisí důkladnější školení a dohled nad zkušebními komisaři. Řešením by bylo, aby dohled nad nimi převzala nějaká odborná organizace, což jsou například v Německu TÜV a DEKRA.

Stát bude dohlížet

"Určitě chceme, aby zkoušky byly pod státním dohledem. K tomu by měla být zřízena nová organizace, pod kterou by spadali všichni zkušební komisaři," dodává k tomu mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. 

Odborníci se shodují na tom, že rozhodnutí o přechod komisařů pod pověřené obce byl další nešťastný krok. Stává se totiž poměrně často, že starosta zavolá komisaři, že toho a toho dne skládá zkoušku syn známého, tak aby nebyl příliš přísný...

"Chceme, aby byla zavedena nepravidelná rotace zkušebních komisařů a aby se zkoušky skládaly jen na místech, kde jsou k tomu podmínky," sděluje Kříž.

Dnes je to totiž tak, že ke zkouškám do určité autoškoly chodí stále jeden a tentýž komisař a samozřejmě, protože se s učitelem už za tu dobu zná, tak je pro něho obtížné jeho žáky od zkoušky vyhodit.

Dvoukolové zkoušení

Nové zkoušky mají být dvoukolové. "Nejprve bude muset žák v autoškole absolvovat teorii + první praktické dovednosti s řízením vozidla na vyhrazeném místě pro výuku. Pokud si osvojí základní ovládání vozidla a zvládne teoretické učivo, bude skládat první část zkoušky před zkušebním komisařem. To bude vlastně zkouška z pravidel silničního provozu," říká Novák. Pak teprve začne jeho výuka za volantem ve skutečném provozu a po skončení bude moci složit zkoušku jízdy zručnosti a jízdy v silničním provozu. 

Kříž je i pro zavedení dalších kroků, které by měly zlepšit schopnosti čerstvých držitelů řidičského oprávnění, tedy například takzvaného řidičáku na zkoušku, povinného absolvování kurzů bezpečné jízdy či dočasného omezení práva řídit rychlé a výkonné vozy.

"Jsem ale pro, aby to bylo obsaženo v samostatných právních normách, protože jako celek by to bylo těžko průchozí," argumentuje.

Smyk zvládne necelá pětina absolventů

Že je třeba s mladými začínajícími řidiči a jejich nehodovostí třeba něco udělat, si uvědomují i jiné subjekty. Například od začátku února začal fungovat ve zhruba padesáti autoškolách projekt Řidičák +, jehož cílem je zlepšit výuku v autoškolách.

Absolventi získají větší povědomost o konstrukci auta a nutných kontrolách jeho stavu přímo v partnerských autoservisech a mohou se účastnit i různých akcí, například škol jízdy v terénu. Současně budou soutěžit o možnost bezplatného absolvování školy smyku.

Projekt podporuje i Ústřední automotoklub, podle jehož statistik jsou čerství řidiči nejčastějšími obětmi dopravních nehod.

"Na našich silnicích se nejčastěji zabíjejí lidé ve věku 25-34 let. Podle našich informací jsou to ti, kteří sice již řidičské oprávnění vlastní několik let, ale v podstatě neřídí. Teprve, když se osamostatní od rodičů, vydělají nějaké peníze a za ty si koupí auto, stávají se skutečnými účastníky silničního provozu. Bohužel někdy jen na krátký čas," vysvětluje mluvčí ÚAMK Michaela Škardová.

Nutnost změny systému autoškol si vyžadují i sami řidiči. Například výzkum pojišťovny Direct z loňského léta ukázal, že  tuzemské autoškoly velmi dobře naučí uchazeče o řidičský průkaz teorii a pak třeba i rozjíždění, řazení a parkování. Ale jen 17(!) procent řidičů si myslí, že je absolvent tuzemské autoškoly schopen úspěšně zvládnout vůz v případě smyku na náledí či na mokru. 

 

Právě se děje

Další zprávy