Když v roce 1900 získal Václav Klement při své cestě do Velké Británie zakázku na 150 motocyklů Slavia, bylo jasné, že musí vzniknout v Mladé Boleslavi nářaďovna. Od té doby se datuje historie tohoto prestižního provozu mladoboleslavské automobilky, který minulý týden oslavil výročí 110 let.
Už předtím sice dělníci při výrobě jízdních kol museli nějaké přípravky použivat, ale zřejmě si ještě zhotovovali sami.
Každopádně je jasné, že v roce 1900 vznikly první vrtací šablony, a v roce 1903 pracoval ve firmě L&K Josef Horáček, který už byl přijatý jako nástrojář.
Z let 1905 se dochovaly fotografie kalírny, letovny a kovárny.
Zpočátku byly přípravky jen na některé díly
První automobily byly prakticky kočáry a plechů na nich bylo minimum. Z něho se dělaly jen blatníky a kapota. To, že štěrbiny na krytu motoru jsou shodné, dokládá skutečnost, že se při jejich lisování používal přípravek.
Po sloučení s plzeňskou Škodou se většina nářadí vyráběla právě v Plzni.
Prvním vozem, na který se použkly plechové výlisky, byla Škoda 422 z roku 1930.V Mladé Boleslavi se vyráběly raznice, ty se pak ovšem vozily do Plzně, kde na lisu Weingarten vznikala kapota, maska chladiče, přední a zadní blatníky, prahy a držáky světlometů. Velké ploché části, jako byly dveře, boky a střecha se nadále vyráběly vyklepáváním na dřevěných maketách přímo v Mladé Boleslavi.
Výroba první škodovky s celokovovou karosérií (Škody 1200) začala v roce 1952 a tímn začala i nová éra nástrojárny. Začalo se s výrobou karosářských raznic obráběním tvarových ploch kopírovací metodou podle sádrových maket.
První Spartak byl malinko delší
Historické prameny uvádějí, že začátky nebyly snadné. Například první slícovaná a sestavená karosérie Spartaku byla o 15 mm delší, o 6 milimetrů vyšší a o 10 mm širší než udávaly výkresy.
Při výrobě bloku motoru se začala ve Škodě používat metoda tlakového lití bloků motorů pro budoucí Škodu 1000 MB. Blok pro Škodu 1000 MB se pak stal základem pro vechny sériové motory Škoda až po fabii v roce 2003. Licenci pak od Škody koupil i Renault, který takto vyráběl motory pro R 16.
Další velký obrat přišel po vstupu VW do Škody a zejména byl spojen se začátkem výroby Octavie I. Tehdy se jako další činnost v nářaďovně zavedla výroba svařovacích přípravků a linek.
V současnosti má tedy nářaďovna tři výrobní programy: Konstrukce a výroba lisovacího nářadí, Konstrukce a výroba svěřovacího nářadí a Konstrukce a výroba metalurgického nářadí.
Příprava raznic trvá rok
Když je rozhodnuto o podobě dílu pro nový typ automobilu, musí se stanovit počet a metoda lisovacích operací. Konstrukce nářadí probíhá v 3D programu Catia a data pak využívá oddělení technologie. když je stanoven postup výroby raznice, začíná se s obráběním polystyrenového modelu pro slévárnu. Ze slévárny se odlitek dostane zpět do nářaďovny a jsou obrobeny funkční plochy. Následuje montáž raznic a řada zkoušek. Celý tento proces trvá zhruba rok. Souběžně s tímto procesem běží projektování a konstrukce výrobní technologie pro svařovnu.
Oddělení výroby metalurgického nářadí dělá slévárenské formy, například pro tlakové lití bloků motorů. V Mladé Boleslavi vyrábějí bloky pro motory 1,2 TSI a tříválcové 1,2, dále také obal spojky a převodovky. Životnost tlakové formy pro blok motoru, která váží 25 tun, je 100 000 jednotek. Hliník o teplotě kolem 650 stupňů se pod tlakem 1000 atmosfér vstříkne do formy za jednu setinu do formy a po cca pěti minutách je forma otevřena a blok vyjmut.
Kromě přípravků pro Škodovku se i nadále v nářaďovně pracuje na zakázkách pro jiné závody Volkswagenu.
